S českými drahami…

…na věčné časy
Včera jsem byla po dlouhé době nucena na cestě HK – Praha a zpět využít služeb mých "oblíbených" českých drah. Ono totiž po deváté večer už do našeho krásného města nic jiného nejezdí. Teda, aspoň z Prahy ne. A vzhledem k tomu, co stojí jízdné, jsem usoudila, že nejmenší zlo je zpáteční lístek (jen o třetinu dražší, než totéž autobusem).

Cesta tam ještě šla. Sice považuju autobus za výrazně pohodlnější a nehází to v něm se mnou od zdi ke zdi, ale budiž. Navíc nám cestu v kupé zpestřovalo dítě ve věku "rozumbrada", takže jsme se i celkem pobavili.

Zpátky už to bylo horší. Nějak jsem předpokládala, že vlak odjíždějící z Prahy v 0.06 bude, obdobně jako brzké ranní vlaky, víceméně prázdný. Pár lidí, několik úchylů a šlus. Při pohledu na tabuli odjezdů s cílovou stanicí Košice mě toto přesvědčení začalo pomalu opuštět. Při pohledu na tabuli na peróně a zjištění, že vlak vyjížděl z Chebu mě přešlo docela.

Vlak byl parádně narvaný. Vědět to, koupím si lístek do první třídy (2 vagóny, skoro prázdné – narozdíl od pouhých dvou vagónů třídy druhé). Všechna kupé ve vlaku měla zatažené záclonky a tvářila se plně, přestože škvírou mezi závěsy bylo vidět třeba to, že uvnitř jsou 2 chlapi, každý natažený na jedné celé sedačce. Osazenstvo kupé, do kterého jsem vlezla, se pro tuto skutečnost tvářilo značně nasraně a následně se z chodby začalo ozývat třískání dveří a halekání průvodčího umísťujícího cestující direktivně do "obsazených" kupé.

Vlak měl zpoždění 15 minut už v Praze. V době, kdy měl dorazit do Pardubic, stál kdesi uprostřed lesů těsně za Kolínem. Řídila jsem se tedy heslem Čekej a Doufej, a snažila se pevně věřit, že poslední spoj do HK snad nepustí z nádraží dřív, než tam tenhle rychlík dorazí, jak je místním běžným zvykem.

Při čekání v uličce na příjezd do Pardubic mi ještě zcela zjevně sjetý průvodčí familiérně sdělil, ať zas zapadnu do toho kupé a přišla mu strašně divná moje odpověď, že si sednout nejdu, neb budu vystupovat.

V Pardubicích na nás naštěstí čekal motorák (WTF?) do HK. Nebýt otravného a dotěrného přísedícího, u kterého si dosud nejsem jistá, jestli se mě snažil sbalit nebo mi nabízet nějaký pochybný produkt, asi bych si celkem užila hlášky skupinky lehce podroušených pánů, sdělujících zbytku cestujících, že v HK se nevystupuje, neb máme ve Dvoře domluvené noční safari a následně shánějících dobrovolníky, kteří s nimi půjdou svázat mašinfíru. Pro zájemce pazourek na lov šelmy jako bonus.

8 thoughts on “S českými drahami…

  1. Pár lidí, několik úchylů a šlus. Při pohledu na tabuli odjezdů s cílovou stanicí Košice mě toto přesvědčení začalo pomalu puštět :o)))) připomnělas mi doby dojíždění z Žatce do Brna na vejšku… nic se nezměnilo :o)

  2. To my sme s českejma drahama projeli celou republiku a v pohodě :)Jinak si mohla zapadnout do první třídy a příplatek zaplatit u průvodčího :) Ono to nějak jde…Jo a jednou jsem takhle jel z Phy do Brna a u Hradce nad Svitavou srazil nějakej předchozí vlak dítě, tak jsme jeli do Přerova, kde jsem přestupoval z EC na Rychlík… V Brně jsem měl bejt původně ve 20:30. Dojel jsem ve 23:30 … ale vzhledem k tomu, že tam se celkem dlouho vyšetřovalo, tak bych se ani tak asi brzo nedostal dom… Ale v kupé jsem pak byl sám.To Inka: Žatec je, s prominutím, prdel světa, co se týče dopravního spojení, jinak super město :D Tam nic nejezdí. Otec se přestěhoval do Kněžic (ještě větší prdel mezi Žatcem a Podbořanama) a my tam museli jet přes Most… tam nic jinýho pořádnýho nejezdí! :D

  3. Chachá, ty to vidíš z tý špatný strany :-) R421 Excelsior totiž vůbec není žádný “poslední vlak do HK :-)”, ale velký to mezištátný expres, místo to setkávání rozličných etnických, sociálních a vůbec skupin a poskytující bezpečný, komfortní a vůbec skvělý transport do slovenských hor (s odjezdem tak akorát, aby si člověk stihl sbalit, i když to nestihl nikdy přes den).Takže se dá taky vidět následovně:S trochou štěstí na Hlavním či s předstihem v Holešovicích najdeš volné kupé a protože Tě čeká dlouhá cesta a potřebuješ se vyspat, zatáhneš záclonky, zavřeš dveře a natáhneš se (v kupé se tak v pohodě vyspí čtyři lidé, či šest, je-li málo věcí a někomu nevadí spát na policích pro zavazadla). Usínáš kolébána nádražním rozhlasem, všude klid a mír. Najednou někdo, kdo si prostě nemohl najít místo někde, kde se svítí a lidé sedí a diskutují, chce dovnitř. Jede do Pardubic, takže Tě vzbudí teď a ještě za hodinu (aby někdo zavřel dveře), nechá Tě přeskládat věci a protože on/ona spát nehodlá, chce nechat rozsvíceno, číst si, či v nejhorším diskutovat s kamarádkou či s Tebou.(Předpokládám, že části rozvětvených rodin cestující z Chebu na Slovensko za příbuznými na to mají ještě nějakou další interpretaci, zahrnující gádže, kteří s nimi nechtějí pít a diskutovat, případně je vůbec nechtějí pustit do kupé…)Jistě, dá se taky, že v klidu dojdeš na půl jedenácté do Holešovic (tam je totiž ještě aspoň trochu volněji), uložíš se na lehátko a spíš jako nemluvně až do Košic (a až odpadnou celníci, to teprve bude). Jenže lehátka dojdou vcelku s předstihem…

  4. Při cestě vlakem Petrovice – Warszawa, který odjížděl kolem druhé ráno jsem udělala to samé, co spolucestující (jeli už z Prahy). Zapadla na svou stranu kupé (byli jsme 4) a chrupala. Pohodu narušoval akorát průvodčí, který nás 3x vzbudil “biletky, proše” – málem jsem ho zakousla. Ale chápu, že cestující na krátkou trasu to mají horší (ale mohou jet osobákem hihi). Jo s a tím “motorákem” je to štístko. Zajímalo by mě, jestli by autobus počkal na jiný autobusový spoj, který má z nějakého důvodu zpoždění?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *