…ale přece

Před značnou dobou mi Lucienne předala kolík od štafety
Tvář za blogem. Ač jsem to zaregistrovala a bylo mi to připomenuto, nějak
jsem se k tomu nemohla dostat. Tak trochu se mi do toho nechtělo, trochu
se to zrovna nehodilo a tak. Ale všechno má svůj čas…

Moje fotka už se kdysi tady na blogu objevila (u pamětníků
je tento počin znám pod krycím názvem kterak strhnout počítadlo :-), ale pro
tentokrát bych možná mohla zvolit nějakou oblečenou. Třeba tuhle.

$$OBR270722$$

Stálejší čtenáři už asi vědí, že se věkem blížím
k osmadvacítce a jsem z Hradce (to je tam, kde teď mají bloggeři
zajímavej ten reálnej život). Nedílnou součástí mé domácnosti je posledních pět
let zlatý retrívr jménem Maxipes Fík, slyšící na jméno Max, Fík, Fiškus, Fíkus,
Fufík, Příšera, Kobliha a Darebák. A pak ještě několik dalších.

K blogování jsem se dostala tak trochu oklikou. Hrála
jsem tehdy Dunu (za úžasný národ Ekaz) a po trochu delší pauze v hraní
jsem se snažila najít web našeho národa. A po zadání hesla Duna mi vyhledávač
na jednom z předních míst vyplivnul blog poměrně proslulého Tasselhofa.
Kdybych už tenkrát znala Muris, věděla bych, že je to znamení a že mě ten
zajímavej reálnej život prostě nemine. Takhle jsem se vlastně postupně jen
dostala k myšlence založení vlastního blogísku a její realizaci. Ač jsem
zpočátku tipovala, že mi tato záliba (jako mnoho jiných) příliš dlouho
nevydrží, píšu si deník už víc než dva roky a pořád mě to baví.

Tak, a teď komu předat kolík… Co třeba dvěma výše zmíněným?