Vodní testy…


Už kdysi dávno jsem došla ke zjištění, že chcete-li se dozvědět něco bližšího a hlubšího o jiném člověku, jednou z nejjednodušších možností je vzít ho na vodu. Takže ač své přátele a partnery beru do "své" lodi primárně proto, že s nimi chci strávit prima víkend v dobré společnosti (a jezdit v lodi jen se psem je o nervy :-), je to vlastně tak trochu "test". Až dosud tímto "testem" nikdo neprošel zrovna dobře.

Tenhle víkend jsme vyrazili na vodu s "T" (kdo je "T"? Chytrému napověz…:-). Jo, a taky se psem…

Vezmu to ve zkratce. Krátce po vyjetí jsem do napálila s lodí do břehu poté, co mě kouslo hovado a já přestala řídit loď. První zvrhnutí. Následně jsme v dokonalé koordinaci se psem zvrhli loď podruhé (pes vystoupil, zatímco já jsem nastupovala). Od této chvíle se pes definitivně rozhodl udělat Orlici pěšky, takže běžel a plavat před a za lodí s tím, že na nejbližší mělčině si chtěl nastoupit zpátky do lodi/vystoupit z lodi (pětatřicetikilové zvíře vevnitř neudržíte, pokud nechce). Občas pro zpestření nastoupil na hloubce, což vypadalo tak, že se chytil bortu předníma tlapama a nechal se zvednout (a pak se v lodi důkladně oklepat), čímž loď opět málem zvrhnul, stejně jako při vystupování v proudech a peřejích. Jako perličku navíc zařadil číslo: zastavíte mi na břehu, já nastoupím, odrazíme, já vystoupím a než odjedete, tak mě do té lodi vlákáte znovu. Takže jsme řeku křižovali od břehu k břehu jako opilci.

Už zhruba v půlce jsem si říkala, že tentokrát mi ten "test" poněkud nevyšel. Protože jestli jím tentokrát někdo neprojde, budu to já…

K tomu mi odpoledne poněkud došly síly a požádala jsem svého skvělého háčka o výměnu míst, k čemuž se postavil zcela mužně a skvěle mu to šlo.

Mezi večerním vytažením lodí na břeh a postavením stanu jsem navíc zjistila, že jsem byla odhalena! (Ty si takhle testuješ všechny chlapy, viď?). Čili že "T" je nejen nekonečně trpělivý a úžasný, ale ještě navíc nejen inteligentní (což vím), ale inteligentní nebezpečně!!!

Popravdě řečeno jsem trochu čekala, že po psím vyvádění a mém lodním překlápění nás možná večer pošle do háje zeleného oba. Místo toho mi přinesl kofolu a ulovil možná poslední grilovanou makrelu.

A to pořád není všechno. Ráno si šlo mužské obyvatelstvo našeho stanu udělat ranní zdavotní procházku. První se z ní vrátil pes a nohama, které předtím proběhly mokrou trávou a pískem, skočil přímo do jeho otevřeného spacáku. Absolutní většina lidí by v tuto chvíli seřvala v lepším případě psa, v horším případě mě. "T" oklepnul písek, zalezl dovnitř a koukajícímu psovi řekl: "No, tak se pojď přitulit…"

Druhý den na vodě byla psova činnost ještě brutálnější a my oba toho měli tak akorát plný brejle. K tomu nás Fík opět zvrhnul a vystupoval a nastupoval cca po dvaceti metrech. To už jsem na něj hlasitě řvala a nebýt toho, že ho bezmezně miluju, asi bych ho přerazila vejpůl. I přesto se ještě v závěru plavby dočkal oslovení: "Tak pojď do lodi, broučku." (ode mě to nebylo…)

Co dodat? Možná, že cokoliv člověk dělá, jednou se mu vrátí. Aneb kterak si na vodě otestovat Christine :-) A že na dovolenou jedině s Andělem :-)

5 thoughts on “Vodní testy…

  1. Opravdu musí být nadpis? Hi hi, já jsem se snažila dostat Anděla na vodu asi dva roky. Neúspěšně. Pak přišel, že jedou s manželkou a dcerou a jestli bych nejela s nima. Docela mě to rozesmálo, hlavně, že si počkal, až bude mým dvojčátkům půl roku :o)

  2. No jo, ne nadarmo je takové úsloví, že s ním bych tedy na vodu nejela. Paradoxně, se svým bývalým partnerem jsem nejdřív žila a bohužel až poté s ním jela na vodu. Neprovedla jsem test. No – a to je na příběh. :-))

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *