Kterak mě odnaučit…

…spát s otevřeným oknemVčera večer jsem ležela v posteli a celkem marně se snažila usnout. Od neděle mám večer "tak trochu" problém zabrat.

A jak se tak převaluju v posteli, najednou slyším zvuk čehosi na okením parapetu a k tomu vidím jakousi rýsující se siluetu (bydlím v přízemí). Pes to evidentně slyšel taky, protože se leknul a šel se někam schovat.

Ve chvíli, kdy jsem se v posteli vztyčila a houkla na psa, stín za oknem plynule zmiznul.

Hodila jsem na sebe župan (nejsem zvyklá spát oblečená), sáhla do šuplíku pro nůž, který tam mám na úplně jiné účely a šla okno zavřít. Venku nebylo zas tolik světla, aby se dalo zjiťovat, jestli tam někdo je, nebo ne, takže jsem jen zavřela okno a zjistila, že na tom místě na okně chybí truhlík, který ale nebylo slyšet spadnout…

Usínací proces mi tohle celé přerušilo o další hodinu a půl. Mozek říká, že to nejspíš byla kočka, ale trochu mi k tomu nesedí fakt, že jsem pět minut po zavření okna slyšela kroky na chodbě a ráno našla truhlík pod oknem postavený dnem na zemi, ale hlínu z něj vysypanou na jedné straně o dvacet nebo třicet centimetrů dál…

Ode dneška na noc okno zavírám, i kdybych se měla horkem uvařit.

5 thoughts on “Kterak mě odnaučit…

  1. jen klid, to si tě jen obhlížel nějakej psychopatickej násilník kterýmu se asi líbíš :-D

  2. Tvuj pes asi moc hlidaci a zachranovaci nebude…Jinak – taky mivam strach. Bydlim ve zvysenem prizemi v prazskych Nuslich, kde by se sice clovek do okna nedrapal uplne snadno, ale proti oknu je svah, z nejz mi do bytu kazdy muze videt. Uz jsem napr. resila rozbite okno (myslela jsem, ze po mne nekdo strelil, a oni to “jen” pubertaci se sutrem). Otevreno v noci mivam jen kdyz v byte nejsem sama…

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *