Adekvátní počet sexuálních partnerů/partnerek vzhledem k věku

Jak jsme na tom ?

Ano, opět jedno vztahové téma vykrystalizované v komentářích. Inspirace by Zrušený blogger (opět :-) – prostě mě inspiruješ, no…)

Zmíněný člověk patrně na základě mých příspěvků došel k názoru, že mou postelí prošly desítky milenců (povětšinou jednorázových). A podle všeho není jediný :-) Dále vyjádřil názor, že u holky do dvaceti mu přijde adekvátní počet 1-2, a že 1-3 partneři za celý život už dnes asi pro většinu lidí nejsou normální.

A teď zas já (je mi jasný, že přesně na to čekáte :-) :

Odzadu – 1-3 partneři za celý život nebo celý dosavadní život (třeba v pětadvaceti)? Nepřijde mi to nenormální, ale spíš tak trochu rarita – znamená to, že mezi prvními třemi musíte najít partnera na celý život a v případě, že “celoživotní vztah” skončí rozvodem nebo jeden za partnerů zemře výrazně dříve, než druhý, už se nikdy nesmíte zamilovat…

Holka do dvaceti nejsem už poměrně dlouho a do čísla 1-2 se fakt nevejdu (i když v těch dvaceti bych s tím asi celkem souhlasila, v podstatě…).

A teď už k jádru pudla. Co je v dnešní době “adekvátní číslo”? Za předpokladu, že se lidé v současné době (v průměru) nehrnou do manželství v osmnácti, maximálně třiadvaceti, ale výrazně později a málokdy se vám podaří vzít si po mnoha letech chození svého prvního partnera?

Zkusme počítat na hypotetickém příkladu. Naší úspěšné ženě je 30. Jako průměrná česká žena měla první styk v 17 letech. Vzhledem k tomu, že není pitomá, nebylo to nic nahodilého, ale velká láska. Vydržela 2 roky. Po půlroce se naše úspěšná žena zamilovala znovu. Tentokrát to vypadalo nadějně, ale rozešli se těsně před promocí. Naší ženě je 24 a zatím jsme na čísle 2. Následovaly dva kratší vztahy – řekněme, že vždy po půl roce zjistila, že to není ten pravý, leč vzhledem k tomu, že již dávno není nezkušenou mladou pannou, s oběma zmíněnými ve vztahu, o kterém dlouhodobě věřila, že už bude navždy (jako pokaždé) spala. Takže 4 a naší ženě je cca 25 a půl. Aby naše úspěšná žena nevypadala uměle dokonale, přihrajeme jí v tuto chvíli kratší románek s kolegou, neboli číslo pět. A abychom jí přáli trochu toho štěstí – v šestadvaceti najde toho pravého a bude s ním žít šťastně až do smrti…(víte, proč blondýna kouká na porno až do konce? chce vědět, jestli se vezmou…)…neboli šestka.

Je šest parnerů ve třiceti (ale taky už v šestadvaceti) moc? Málo? Akorát? A přitom naše “úž” z předchozího odstavce rozhodně není promiskuitní… (v oné lovestory klidně hledejte autobiografické prvky, ale o sobě jsem to nepsala).

Tak, a teď otázka na tělo. Váš věk a počet? (klidně pro tentokrát pište anonymně). A je tenhle počet “adekvátní”? A počítáte jen ty, se kterými jste spali a nebo i mazlíčky a pusinky?

 Jo, pokud vás to bude zajímat, o sobě ty informace též odtajním (jestli se teda nebojíte… :-)

21 thoughts on “Adekvátní počet sexuálních partnerů/partnerek vzhledem k věku

  1. hmm… mno..tos ale vykreslila slečnu rozumnou :-) ….hele, PJ….mohlo to taky být PJ/ 28,5/ 2 – ale to uz ted nezjistíš!

  2. Proč jsem měla pocit, že je ti 26? Číslo 1 je hezké, romantické a tak. Ale nemůžu si pomoct – v tvém případě – za jakou cenu? Je krásný mít jednoho partnera na celý život, ale pokud to není “ten pravý”, držet se ho za každou cenu? Neber celý ten komentář osobně, část z toho je myšlena obecně.

  3. 2Ladule:Buď v pohodě, to doženeš! Ve dvaceti jsem byla taky na nule… :-)Hele, a počítáte do toho jen ty, s kterýma jste spali nebo i něco jinýho?

  4. Jasně, že nás to zajímá. Jsi důležitá součást statistického vzorku… A románky pro vyrovnání hormonální hladiny považuju za věc, kterou občas udělá skoro každý (pokud to teda potřebuje…)

  5. christine,o to se nebojim – asi ne nadarmo jsem si na maturitní písemku vybrala téma “jak začneš, nemáš dost”.. zatim to odpovídalo:))jinak počítam jen ty, co jsem s nima (ne)spala.. jinak by ty počty byly celkem podstatně vyšší:)

  6. Ani se neptejAutodiagnostifikoval jsem to jako sociofobii podporovanou značnou mírou zakomplexovanosti a nulovým sebevědomím.Základem je utkvělá představa, že člověk není dost dobrý, že je horší než většina ostatních lidí. Když se k tomu přidá lenost postavit se svým mindrákům čelem, máte zaděláno na pořádný problém.Veškerý kontakt s ostatními lidmi se stává adrenalinovým sportem. O všech lidech si myslíte, že o vás z nějakého důvodu smýšlejí pohrdavě. A snažíte se neudělat nic, co by tento “jejich” postoj mohlo podpořit. Obyčejná cesta autobusem tak dokáže být pěkné psycho: “Hlavně se nikoho nedotýkat, na nikoho se nedívat, prostě raději nebýt. Co si o mě asi myslí támhleten chlápek?”U blízkých osob se problém zmenšuje, člověk si víc “dovolí”, je si jistější. To pak i nová obsluha ve videopůjčovně znamená šok ne nepodobný úmrtí v rodině.Dostáváme se k tomu ne zrovna vysokému skóre: U hezkých holek po svém soudu nemáte žádnou šanci, natož abyste našli odvahu je oslovit. Jenže s postupujcím časem už jsou hezké skoro všechny. No a o opravdu ošklivou holku zase nestojíte vy. Matematicky zde již vlastně žádný manévrovací prostor nezbývá.Jak z toho ven? Podpořit své seběvědomí a nebát se. To druhé se lépe řekne než udělá. Ale mám akční plán, podle kterého bych mohl příští rok najít odvahu k podání seznamovacího inzerátu, tak uvidíme. :-)Pokud si nevážíte sám sebe, těžko to chtít po ostatních, takže je to jen v mých rukou. Now.

  7. Aneb, měla jsem jich mezi nohama desítky až stovky, ale svoje kurvení si vždycky pro sebe nějak okecám a spočítám dělením na přijatelné číslo.Uklidnit tě může opravdu to, že nejsi výjimka, ale smutná běžná norma.A ano, i dnes existují tací, kteří to nejen vidí stejně jako onen chlap, ale pro mě je těch dva až tři spíš až moc.A ano, i mezi nimi jsou top samci, kteří můžou mít skoro každou, jen mají k životu, vztahu a lásce jiné přístupy.Byly doby, kdy by se za ty tři šlo na hranici.A když se podíváme na dnešní dobu a stav ženských, mužů, rodin, dětí, vztahů, on to byl sakra správnej přístup.Ps: Ne, diskutovat s tebou nebudu, takové jako ty mi nestojí ani za pohled.Geneze tvých “vztahů” do dvacítky za tebe mluví sama-jako polehčující okolnost budiž, že se tím alespoň na netu netajíš.Což ale mimo net jistě bude jiné a kdybys tohle vybalila na jakéhokoliv slušného chlapa, uteče před tebou i chorobami. :,A líto mi vás současných ženských taky není, největší trest je pro vás váž život.Vždyť jste vlastně úplně samy. Chápu, že budeš považovat za nutné můj “urážlivý” komentář smazat.Pravda bolí, pipi. alien

  8. A víš co? Klidně ti ho tu nechám. Tvůj blog jsem párkrát viděla a komentář blba, který si nedokáže vážit ženy mě skutečně urazit nedokáže.Mimochodem, až objevíš zmínku o desítkách a stovkách mezi mýma nohama někde jinde, než ve svém zatmělém mozku, dej mi vědět… Pokud nemluvíme o spodním prádle, jsi vedle jak ta jedle.A až budeš zase přemýšlet o lidech, co nestojí za pohled, mrkni do zrcadla… Proč by si měl někdo vážit člověka, který pohrdá druhým pohlavím jako celkem? Proč si vážit člověka, který pohrdá těmi, které dávají život? Nebo tebe snad porodil někdo jiný, než žena?

Leave a Reply to Cody Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *